Kritici těžby vyvolali rozruch
Návrh chránit území před těžbou kritizuje SUAS, její odboráři
i starostové. Ve zbytečné obavě
Lomnice - Ještě před pár týdny znalo pojem „Lomnická
pinka“ pár odborníků na životní prostředí. Dnes se kvůli pinkám -
prohlubním po někdejší těžbě, v jejichž blízkosti žijí chránění živočichové,
schází narychlo starostové, Sokolovská uhelná svolává tiskovou
konferenci, odboráři píší prohlášení.
Zástupci Kritického klubu totiž chtějí, aby oblast u Lomnice
na Sokolovsku o ploše pěti čtverečních kilometrů, kterou svým významem přirovnávají
k Pálavě, patřila na seznam zvláště chráněných území. To by ovšem
znamenalo ukončení těžby už v roce 2015, omezení rekultivací a zvýšení
nezaměstnanosti. Jak ale vyplývá z vyjádření vedoucí
odboru životního prostředí krajského úřadu Elišky Vršecké, podobné
obavy nejsou na místě.
„Při projednávání Krajské koncepce životního prostředí
jsme podali návrh na přezkoumání, zda-li oblast Lomnických pinek nesplňuje
podmínky pro zařazení na seznam zvláště chráněných území. Rozhodnutí
záleží na zvážení úřadu. Reakce na náš návrh mě překvapila.
Propukla tak trochu hysterie. Své stanovisko vydaly i odbory a starostové obcí,
kteří jakoby byli mluvčími soukromé firmy,“ uvedl spoluautor prohlášení
Kritického klubu Jan Hadrava.
Velmi ostře vyznívá i poslední ze stanovisek, které vydali
odboráři Sokolovské uhelné. „Jedná se o účelové napadání těžařů
a snahu očernit pohled veřejnosti na tuto společnost
a zakrývat skutečný přínos a snahy Sokolovské uhelné o zlepšení
historických dopadů těžby uhlí. Odsuzujeme jakékoliv snahy směrované k
omezování či zastavení chodu Sokolovské uhelné,“ píše se ve
stanovisku.
Těžaře podpořili starostové Krátce po zveřejnění návrhu
Kritického klubu podpořilo plány těžařů i šestnáct starostů
Sokolovska, z nich i tři zástupci tamních mikroregionů. „Starostové měst
a obcí Sokolovska s rostoucím znepokojením sledují snahu Kritického klubu
na vyjmutí území Lomnických pinek z plánované těžby uhlí. Region není
připraven na předčasné ukončení těžby a dopad na zaměstnanost na
Sokolovsku by byl katastrofální,“ napsali starostové.
Sokolovská uhelná dokonce na zítřek kvůli pinkám svolala
tiskovou konferenci. „Chystá se v sokolovském stadionu od deseti hodin,“
potvrdil sekretář HC Energie
Jiří Holý. Jenže podle krajského úřadu nelze čekat, že by oblast
Lomnických pinek měla být zařazena do nějakého zvláštního režimu
ochrany.
Pokračování na straně C2
Kritici těžby v oblasti pinek vyvolali rozruch
Pokračování ze strany C1
„Už v roce 1999 bylo vydáno v rámci posuzování vlivu těžby
na životní prostředí, (EIA) stanovisko, které uvádí příslušné podmínky.
Nemyslíme, že bychom se měli k té věci vracet,“ uvedla vedoucí odboru životního
prostředí krajského úřadu Eliška Vršecká. Jak doplnila, stanovisko ke
koncepci ochrany přírody by mělo být k dispozici přibližně do konce března.
Jednou z podmínek při povolování těžby bylo, že biocentrum,
podobné tomu na Lomnických pinkách, vytvoří těžaři jinde. „Takové území
od roku 1994 uměle vzniká na patě Krušnohorské výsypky a stěhujeme do něho
cíleně chráněné rostliny a živočichy,“ uvedl již dříve člen představenstva
Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl.
Oblasti po těžbě v západní části Sokolovské pánve pak
zcela zásadně změní projekt
Medard, jehož součástí bude jezero o ploše téměř pěti set hektarů,
dlouhé čtyři kilometry. Mezi roky 2009 - 2012 by do něj mělo natéci 118
milionů kubíků vody.
O autorovi| JOSEF ŠORFA, s přispěním Bohumila Zemana
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj
Autor: JOSEF ŠORFA