Kritici těžby vyvolali rozruch

Návrh chránit území před těžbou kritizuje SUAS, její odboráři i starostové. Ve zbytečné obavě

Lomnice - Ještě před pár týdny znalo pojem „Lomnická pinka“ pár odborníků na životní prostředí. Dnes se kvůli pinkám - prohlubním po někdejší těžbě, v jejichž blízkosti žijí chránění živočichové, schází narychlo starostové, Sokolovská uhelná svolává tiskovou konferenci, odboráři píší prohlášení.

Zástupci Kritického klubu totiž chtějí, aby oblast u Lomnice na Sokolovsku o ploše pěti čtverečních kilometrů, kterou svým významem přirovnávají k Pálavě, patřila na seznam zvláště chráněných území. To by ovšem znamenalo ukončení těžby už v roce 2015, omezení rekultivací a zvýšení nezaměstnanosti. Jak ale vyplývá z vyjádření vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Elišky Vršecké, podobné obavy nejsou na místě.

„Při projednávání Krajské koncepce životního prostředí jsme podali návrh na přezkoumání, zda-li oblast Lomnických pinek nesplňuje podmínky pro zařazení na seznam zvláště chráněných území. Rozhodnutí záleží na zvážení úřadu. Reakce na náš návrh mě překvapila. Propukla tak trochu hysterie. Své stanovisko vydaly i odbory a starostové obcí, kteří jakoby byli mluvčími soukromé firmy,“ uvedl spoluautor prohlášení Kritického klubu Jan Hadrava.

Velmi ostře vyznívá i poslední ze stanovisek, které vydali odboráři Sokolovské uhelné. „Jedná se o účelové napadání těžařů a snahu očernit pohled veřejnosti na tuto společnost a zakrývat skutečný přínos a snahy Sokolovské uhelné o zlepšení historických dopadů těžby uhlí. Odsuzujeme jakékoliv snahy směrované k omezování či zastavení chodu Sokolovské uhelné,“ píše se ve stanovisku.

Těžaře podpořili starostové Krátce po zveřejnění návrhu Kritického klubu podpořilo plány těžařů i šestnáct starostů Sokolovska, z nich i tři zástupci tamních mikroregionů. „Starostové měst a obcí Sokolovska s rostoucím znepokojením sledují snahu Kritického klubu na vyjmutí území Lomnických pinek z plánované těžby uhlí. Region není připraven na předčasné ukončení těžby a dopad na zaměstnanost na Sokolovsku by byl katastrofální,“ napsali starostové.

Sokolovská uhelná dokonce na zítřek kvůli pinkám svolala tiskovou konferenci. „Chystá se v sokolovském stadionu od deseti hodin,“ potvrdil sekretář HC Energie Jiří Holý. Jenže podle krajského úřadu nelze čekat, že by oblast Lomnických pinek měla být zařazena do nějakého zvláštního režimu ochrany.

Pokračování na straně C2

Kritici těžby v oblasti pinek vyvolali rozruch

Pokračování ze strany C1

„Už v roce 1999 bylo vydáno v rámci posuzování vlivu těžby na životní prostředí, (EIA) stanovisko, které uvádí příslušné podmínky. Nemyslíme, že bychom se měli k té věci vracet,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Eliška Vršecká. Jak doplnila, stanovisko ke koncepci ochrany přírody by mělo být k dispozici přibližně do konce března.

Jednou z podmínek při povolování těžby bylo, že biocentrum, podobné tomu na Lomnických pinkách, vytvoří těžaři jinde. „Takové území od roku 1994 uměle vzniká na patě Krušnohorské výsypky a stěhujeme do něho cíleně chráněné rostliny a živočichy,“ uvedl již dříve člen představenstva Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl.

Oblasti po těžbě v západní části Sokolovské pánve pak zcela zásadně změní projekt Medard, jehož součástí bude jezero o ploše téměř pěti set hektarů, dlouhé čtyři kilometry. Mezi roky 2009 - 2012 by do něj mělo natéci 118 milionů kubíků vody.

O autorovi| JOSEF ŠORFA, s přispěním Bohumila Zemana

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

Autor: JOSEF ŠORFA